Rodinný závod

Rodinný závod je zcela novým institutem rodinného práva zakotvený v § 700 a následujících nového občanského zákoníku (dále též „NOZ"). Úprava rodinného závodu byla převzata z italského Codice Civil a zařazena do nového občanského zákoníku z důvodu odbourání smluvní povinnosti u osob, které fakticky pracují pro rodinu, nebo se jinak podílejí na jejím fungování.

Rodinný závod můžeme charakterizovat jako speciální typ obchodního závodu (obchodní závod je novým pojmem nahrazující dosavadní označení „podnik"). Podle zákonné definice obchodního závodu se jedná o „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti." Nelze jej tedy považovat za právní subjekt, z hlediska právní teorie se jedná o věc hromadnou. V souladu s evropskou judikaturou budou k závodu patřit ty věci, které jeho majitel vůlí vymezí. Nebude přitom potřebná žádná forma, postačí jejich faktické používání pro účely závodu. Skutečnost tak nahradí evidenci. Aniž by zákon vyjmenovával jednotlivé složky rodinného závodu, může tento bezpochyby obsahovat i nehmotné statky, a to včetně klientely.

Rodinný závod je definován jako závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Přitom na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Rodinný závod však s sebou přináší i řadu úskalí, a to nejen pro osoby na něm zúčastněné, ale i osoby třetí, které (bez ohledu na to, zda o jeho existenci věděly) vejdou do právních vztahů s osobami na něm participujícími. Určité problémy s sebou přináší i ustanovení druhého odstavce § 700 NOZ, které podstatně omezuje možnost využití tohoto nového institutu. Podle něj nebude možné úpravu rodinného závodu použít v případě, pokud by se jednalo o právnickou osobu (tj. práva a povinnosti by byly upraveny společenskou smlouvou včetně zakladatelského právního jednání o založení obchodní společnosti nebo družstva, smlouvou o tiché společnosti). Navíc NOZ vylučuje aplikaci rodinného závodu na případy, kdy jsou práva a povinnosti členů rodiny upraveny ustanoveními o pracovním poměru, popřípadě jinou obdobnou smlouvou. Pokud jsou členy zúčastněnými na provozu rodinného závodu manželé, použijí se před ustanoveními o rodinném závodu přednostně ustanovení NOZ o manželském majetkovém právu. Na všechny shora uvedené případy tedy nebude možno aplikovat úpravu vztahující se k rodinnému závodu.

Jaká konkrétní práva a povinnosti s sebou tento nový institut přináší?

Rodinný závod slouží k obživě rodiny, proto je podle zákonodárce nutné, aby členové účastnící se na jeho provozu měli též právo (spolu)rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se rodinného závodu. Z tohoto důvodu zákon zakotvuje pravidlo, podle něhož je pro přijetí zásadních rozhodnutí týkajících se provozu rodinného závodu nezbytný souhlas většiny členů rodiny účastnících se na provozu takovéhoto závodu. Aby byla zachována rovnost mezi jednotlivými rodinnými příslušníky, stanoví dále zákon, že se jednotliví členové podílejí na zisku i na věcech z tohoto zisku nabytých v takové míře, která odpovídá množství a druhu jejich práce. Z důvodu ochrany slabší strany se dále stanoví, že vzdát se tohoto práva může pouze osoba plně svéprávná (podle současné právní úpravy „osoba způsobilá k právním úkonům"), a to prohlášením ve formě veřejné listiny; osoby nezletilé a osoby s omezenou svéprávností pak musí být zastoupeny.

Obdobně jako budou mít členové rodiny právo na podíl ze zisku, budou mít současně i právo na následné vypořádání svého podílu i s jeho přírůstky v případě zániku jejich členství na rodinném závodu (například pokud přestane práci pro rodinný závod vykonávat). To by mohlo v praxi způsobovat značné těžkosti, neboť jednorázové vypořádání podílu člena rodinného závodu by mohlo způsobit velký ekonomický zásah do rodinného hospodaření. Proto bude možné na základě dohody nebo schválení soudem rozložit platby v souvislosti se zánikem účastenství na provozu rodinného závodu do jednotlivých splátek.

Nový občanský zákoník váže účastenství na provozu rodinného závodu na osobu člena rodiny. Z toho lze tedy dovodit, že rodinný závod je možné vázat pouze na jednu osobu, a to na vlastníka rodinného závodu jakožto vlastníka „věci hromadné". Avšak v případě, kdy by mělo dojít ke zcizení rodinného závodu či jeho části, vznikne ostatním členům rodiny zúčastněným na jeho provozu zákonné předkupní právo, ledaže bylo mezi zúčastněnými ujednáno jinak. To je podstatné i z hlediska třetích osob, kdy se například při koupi nemovitosti bude kupující muset zajímat též o to, zda kupovaná věc neslouží provozu neformálního rodinného závodu. Pokud by tomu tak bylo, bude na místě zabývat se otázkou, kdo všechno se rodinného závodu účastní, zda byla dispozice s nemovitostí schválena účastníky rodinného závodu a zda byla řádně vypořádána jejich předkupní práva.

Úpravu rodinného závodu a na ni se vztahující práva a povinnosti je proto dobré znát jak pro spolupracující členy rodiny, tak i pro další na provozu rodinného závodu nezúčastněné osoby.

Vnitrostátní fúze sloučením společností NOVIKO s.r.o. a HENRY SCHEIN DENTAL s.r.o.

AK ROTT s.r.o. zajišťovala právní služby při projektu fúze sloučením společností NOVIKO s.r.o. a HENRY SCHEIN DENTAL s.r.o. Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. C 61588-RD4/KSBR, Fj 92325/2013 ze dne 25.9.2013 byla do obchodního rejstříku s účinností k datu 30.9.2013 zapsána vnitrostátní fúze sloučením společností NOVIKO s.r.o. a HENRY SCHEIN DENTAL s.r.o. V důsledku této skutečnosti přešlo jmění zanikající společnosti HENRY SCHEIN DENTAL s.r.o., se sídlem Brno, Palackého třída 537/163, PSČ: 612 00, IČ: 49677830 na nástupnickou společnost HENRY SCHEIN s.r.o. (dříve NOVIKO s.r.o.), IČ: 28433092, se sídlem Brno, Palackého třída 537/163, PSČ: 612 00. Tento výsledek je úspěšným završením několikaměsíčního snažení všech zúčastněných osob a zároveň spojením největšího světového dodavatele zdravotnického materiálu a přístrojů pro stomatology a lékaře, kterým je společnosti HENRY SCHEIN a společnosti NOVIKO s.r.o., která již dlouhá léta hraje významnou roli v oblasti sortimentu pro veterinární lékaře.

Nový občanský zákoník: Jaké změny náš čekají v úpravě smlouvy o dílo?

Dne 1. ledna 2014 nastane účinnost nového občanského zákoníku, který poměrně rozsáhle mění dosavadní pojetí českého soukromého práva. Není však nutné se tohoto data obávat - účinností se totiž rázem veškeré právní poměry automaticky nezmění. S výjimkou smluv o nájmu nemovitých věcí a smluv o účtu, se totiž na smlouvy a právní vztahy vzniklé před koncem roku 2013 nový kodex vztahovat nebude a nadále se na ně bude uplatňovat „stará" právní úprava. Změna tedy bude nastávat postupně, když nový právní předpis bude upravovat pouze právní vztahy vzniklé až po 1. lednu 2014.

Jak je však známo, štěstí přeje připraveným. Nový občanský zákoník tedy nelze ignorovat a naopak je potřeba se s ním seznámit. Tento článek si klade za cíl stručně představit některé změny, které nastanou v úpravě smlouvy o dílo – tedy smlouvy, která patří mezi ty nejvíce používané.

Zřejmě nejzásadnější změnou je odstranění dosavadního dualismu neobchodní a obchodní smlouvy kupní a smlouvy o dílo, díky kterému patřilo české právo mezi evropské kuriozity. Nadále tedy nebude záležet, zda je smlouva uzavřena mezi podnikateli či nepodnikateli – vše bude upraveno v rámci jednoho zákona. Rozdíl v subjektech se však může v některých aspektech odrazit. Jako příklad uveďme problematiku výkladu právního jednání, kdy na vztah mezi podnikateli se může automaticky použít kritérium významu v běžném obchodním styku, kdežto na nepodnikatele pouze v případě, kdy se prokáže, že byl takový význam druhé straně znám.

Základní vymezení smlouvy o dílo se v podstatě nemění. Smlouvou se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Smlouvu o dílo je však třeba odlišit od práce prováděné zaměstnancem na základě pracovní smlouvy. Rozdíl spočívá zejména v tom, že v rámci smlouvy o dílo provádí zhotovitel činnost samostatně, podle vlastního časového rozvrhu, nepodléhaje soustavnému dozoru ani řízení objednatele. Zhotovitel provádí dílo buď osobně, nebo jím může pověřit jinou osobu (tím se však nezbavuje odpovědnosti za jeho řádné splnění).

Kde nastanou novým kodexem změny, je otázka ceny díla. Nově se upravuje, že nárok na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla. Provádí-li se dílo postupně a je-li možné jednotlivé stupně odlišit, může byt předáno a tedy i placeno po částech. Výjimku z pravidla placení až po provedení díla činí dílo se značnými náklady v případě, kdy si strany nesjednají zálohu. V takové situaci má zhotovitel právo žádat na objednateli během provádění díla přiměřenou část odměny, a to s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

Stejně jako v dosavadní úpravě bude možné si cenu stanovit rozpočtem, a to buď zaručeným (tedy v zásadě neměnitelným) nebo nezaručeným (který je možné za určitých okolností během provádění díla navyšovat). Nová úprava však po vzoru švýcarského práva zavádí možnost zvýšení i zaručeného rozpočtu, který je ve smlouvě sjednán jako pevná částka, a to pokud po uzavření smlouvy nastala zcela nepředvídatelná mimořádná událost, která zapříčiní zvýšení ceny. V takovém případě má zhotovitel v případě, že se nepodaří cenu zvýšit dohodou, možnost obrátit se na soud, který o zvýšení ceny rozhodne. Nabízí se otázka, co vše bude možné interpretovat jako nepředvídatelnou mimořádnou okolnost. Bylo by například možné za ní považovat pád burzy, který nečekaně způsobí růst ceny nějaké komodity? Takové otázky však s určitostí zodpoví až čas a soudní praxe.

Dílo musí být provedeno bez vad tak, aby odpovídalo smlouvě. Zhotovitel dále odpovídá objednateli za to, že použitím díla nedojde k ohrožení či porušení práva třetích osob z průmyslového či jiného duševního vlastnictví. Pokud tedy například architekt „okopíruje" nějakou již existující budovu a objednatel ji na základě takového plánu postaví, pak je za případné nároky vyplývající z práva duševního vlastnictví odpovědný architekt.

Významné změny nastávají v úpravě stavby coby předmětu díla - tato problematika je však natolik široká, že se jí autor rozhodl v rámci tohoto článku opomenout. Pozornost zasluhuje zavedení institutu předsmluvní odpovědnosti, který má za následek, že i v případě neuzavření smlouvy může mezi stranami nastat jakýsi právní vztah. Stane se tak v případě, že jedna se stran bez řádného důvodu ukončí předsmluvní jednání i přesto, že šlo z dosavadní komunikace s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat, že dojde k uzavření smlouvy. Poškozené straně pak náleží nárok na náhradu vynaložených nákladů a ušlého zisku.

Dále je nutné upozornit na to, že významné změny nastávají v úpravě stavby coby předmětu díla - tato problematika je natolik široká, že by nebylo účelné se jí zabývat v rámci tohoto příspěvku věnovaného smlouvě o dílo.   

Na závěr článku se hodí zdůraznit, že naprostá většina ustanovení nového občanského zákoníku jsou ustanovení dispozitivní. To znamená, že se od nich strany mohou odchýlit, pokud si tak sjednají ve smlouvě. Zákon je tedy potřeba vnímat jako jakýsi vzor, který však nebrání stranám si svůj vztah upravit tak, aby co nejlépe odpovídal jejich potřebám a vzájemné domluvě.

Změna listinných akcií na majitele od 1.1.2014 na akcie na jméno! Schválení zákona č. 134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

Rádi bychom touto cestou informovali nejenom stávající klienty naší advokátní kanceláře AK ROTT s.r.o., že s účinností od 30.6.2013 byl schválen zákon č. 134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. Důležitou změnou, která se dotýká všech akciových společností, které mají listinné akcie na majitele, je změna jejich formy, kdy s účinností od 1.1.2014 dojde ke změně listinných akcií na majitele, na listinné akcie na jméno. K tomuto dni rovněž dochází k odpovídající změně stanov společnosti. Představenstvo společnosti je povinno uvést stanovy do souladu se výše uvedenou změnou zákona a podat návrh na zápis změny formy akcií do obchodního rejstříku nejpozději do 30. června 2014. Nejpozději 3 měsíce před uplynutím lhůty je společnost povinna uveřejnit způsobem určeným pro svolání valné hromady výzvu k předložení akcií. Jsme připraveni Vám poskytnout podrobnější informace včetně svolání valné hromady a zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku.

Naše pražská pobočka se nyní přesunula do zcela nově zbudovaných prostor umístěných v rezidenci Nová Kavalírka. Kancelář se nachází na adrese Musílkova 1311/5e v blízkosti tramvajové zastávky linek č. 4, 9, 10 Kavalírka. ZDE najdete podrobné kontaktní údaje včetně zobrazení v aplikaci Google maps.