V souvislosti s novelizací zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele si AK ROTT s.r.o. dovoluje upozornit své klienty, kteří vstupují do smluvních vztahů s advokátní kanceláří jako spotřebitelé, na možnost mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, vzniklých ze smluv o poskytování právních služeb, před Českou advokátní komorou. Pokud v případě spotřebitelského sporu nedojde k dohodě mezi klientem a advokátní kanceláří, může se klient, jako spotřebitel, obrátit na Českou advokátní komoru s návrhem na mimosoudní řešení sporu. Další informace týkající se mimosoudního řešení sporů jsou zveřejněny na internetových stránkách České advokátní komory na webové adrese www.cak.cz.
Transformace Občanského sdružení
V současné době v České republice působí řada neziskových organizací, které mají právní formu Spolku, dříve Občanských sdružení, jejich činnost však neodpovídá spolkové činnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jedná se zejména o organizace poskytující svým klientům sociální a zdravotní služby, organizace provozující hospice, stacionáře, domovy seniorů, pečující o vozíčkáře a jinak handicapované lidi, atd. Jde také o Občanská sdružení působící v kultuře nebo vzdělávání.
Zákon o sdružování občanů totiž stanovil, že veškeré služby by mělo Občanské sdružení poskytovat svým členům, v praxi ale mnoho organizací poskytuje služby navenek, čímž vlastně fakticky naplňuje formu Obecně prospěšné společnosti.
Dnem 1.1.2014 vstoupil v platnost nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který, mimo jiné, ve svém § 3045 stanoví, že se Sdružení založená podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, považují za Spolky podle tohoto zákona.
Podobná úprava jako v případě stávajícího Občanského sdružení nyní Spolku je obsažena i v NOZ. Hlavní činností spolku pak bude jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen, tedy zájmů svých členů. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.
Za určitých podmínek (administrativně i finančně náročnějších, než je transformace na o.p.s.) má Spolek možnost změnit svoji právní formu na Ústav nebo Sociální družstvo, které umožňují poskytovat své služby i navenek, tedy jiným osobám než svým členům. Jelikož pak podle § 3050 nového ObčZ platí, že Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na nadaci, ústav atd., vedla cesta od Občanského sdružení k Ústavu právě přes transformaci na O.p.s. Ale čas na tuto změnu byl však pouze od poloviny dubna do konce roku 2013.(Zákon č. 68/2013 Sb.)
Jaké jsou tedy nyní možnosti, pokud má bývalé Občanské sdružení, od 1.1.2014 SPOLEK, zájem poskytovat své služby i „navenek“ třetím osobám a neuspokojovat pouze potřeby svých členů ?
Naše advokátní kancelář realizovala transformaci občanského sdružení na SOCIÁLNÍ DRUŽSTVO (první zapsané na území České republiky) dle ust. § 3045 nového občanského zákoníku.
SOUBĚH FUNKCÍ A JEJICH PRAKTICKÉ ŘEŠENÍ
Od 1.1.2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník a také zákon č. 90/2012 Sb. o obchodního korporacích. Zároveň byl také, mimo jiné právní předpisy, zrušen i zákon č. 513/1990 Sb., obchodní zákoník. Se zrušením obchodního zákoníku zaniklo i ust. § 66d) tohoto zákona, které de facto legalizovalo tzv. souběh funkcí, tj. za určitých podmínek umožňovalo výkon funkce statutárního zástupce obchodní korporace (společnosti) v pracovně právním vztahu ke společnosti (zaměstnavateli).
Výkon funkce jednatele a člena představenstva na základě pracovně právního poměru ke společnosti se tak opět stal předmětem diskusí nejen odborné veřejnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že soudní moc, zejména Nejvyšší soud ČR a Nejvyšší správní soud ČR razí zásadu: „Nové zákony nemění konstantní judikaturu" a s ohledem na poslední judikáty NS ČR je třeba upozornit na důsledky tohoto právního stavu pro statutární orgány Vaší obchodní korporace. Pokud ve Vaší společnosti nedošlo ke striktnímu oddělení tzv. obchodního vedení společnosti od výkonu funkce v rámci pracovně právního vztahu, pak po 1.7.2014, vyvstává reálné nebezpečí pro členy statutárních orgánů,. že nastala tzv. absolutní neplatnost jejich pracovně právního vztahu ke společnosti, se všemi nepříjemnými následky pro tyto zaměstnance a členy statutárních orgánů. Možnosti vzniku existence tohoto (nežádoucího) souběhu funkcí a jejich praktické řešení v rámci dnes platných právních předpisů a stále existující konstantní judikatury NS ČR a NSS ČR považujeme za nebezpečné, zejména ve vztahu k členům statutárních orgánů Vaší společnosti.
Naše advokátní kancelář je připravena tuto otázku, kterou považujeme pro Vaši společnosti za velmi důležitou, pro Vás optimálním způsobem vyřešit.
Zákon č. 90/2012 Sb. (Zákon o obchodních korporacích) - důležitá změna z hlediska ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanovením zákona.
Obchodním korporacím s datem 1.1.2014 (datum nabytí účinnosti Zákona č. 90/2012 Sb. (Zákon o obchodního korporacích) dále jen "Zákon"), vzniká povinnost přizpůsobit do 6 měsíců listiny a doručit je do sbírky listin soudu, u kterého jsou zapsány. Neučíni-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Pokud ani v této přiměřené lhůtě společnost svoji povinnost nesplní, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci!
Co se týká společností vzniklých za účinnosti obchodního zákoníku, má se za to, že obsah společenských smluv těchto společností se bude i po nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích nadále řídit ustanoveními obchodního zákoníku, pokud tato nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě. § 777 odst. 5 dává obchodním společnostem založeným dle obchodního zákoníku možnost podřídit se právní úpravě zákona o obchodních korporacích jako celku, a to ve lhůtě do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto případě by se již na společnost neaplikoval obchodní zákoník. Podřízení se právní úpravě zákona o obchodních korporacích vyžaduje rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu, jehož součástí bude i nová zákonná úprava zakladatelského dokumentu.
Dovolujeme si doporučit učinit výše úpravy zakladatelských dokumentů v souladu se Zákonem co nejdříve a jsme připraveni Vám poskytnout kompletní právní servis včetně revize stávajících dokumentů a následnou pomoc při zápisu změn do obchodního rejstříku.
Nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích – významné změny po 1.1.2014
Ke dni nabytí účinnosti Zákona o obchodních korporacích dochází ke změnám některých ujednání zakladatelských smluv, které je třeba ve lhůtě do 6 měsíců od účinnosti Zákona o obchodních korporacích, tedy nejpozději do 30.6.2014, dát do souladu s novou právní úpravou. V této souvislosti doporučujeme provést revizi stávající společenské smlouvy a upravit ji tak, aby vyhovovala nové právní úpravě. Tato nová právní úprava přináší například změnu v oblasti odměňování jednatelů a členů dozorčí rady. Smlouva o výkonu funkce musí dostatečně vymezovat všechny složky odměn, výši odměn, způsob jejího výpočtu a její podoby, jakožto i určení pravidel pro výplatu zvláštních odměň. V případě, že Smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena a přizpůsobena Zákonu o obchodních korporacích do 30.6.2014, bude platit domněnka, že výkon funkce je bezplatný.
Novou povinností, kterou však již nyní většina společností využívá, je zřízení internetových stránek, které jsou povinné od 1.1.2014 pro všechny akciové společnosti. Ale i pro společnosti s ručením omezeným je praktické, aby internetové stránky měly zřízeny a zveřejňovaly jejich prostřednictvím například pozvánky na valnou hromadu nebo další významné dokumenty. Mimo uvedený příklad zveřejnění pozvánky na valnou hromadu bude třeba zveřejňovat údaje, které ukládá Zákon o obchodních korporacích a údaje, které je povinna společnosti uvádět na obchodních listinách.
Nově jsou vymezena i pravidla pro svolání valné hromady, kdy součástí pozvánky musí být i text návrhu usnesení, jež má valná hromada schválit. Pokud je na programu valné hromady například schválení smlouvy o výkonu funkce jednatele, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat i text návrhu smlouvy o výkonu funkce jednatele. Společenská smlouva může určit, že pozvánka ke svolání valné hromady může být zveřejněna prostřednictvím internetových stránek společnosti.
I v napadení neplatnosti usnesení valné hromady nastaly jisté změny, kdy takovéto neplatnosti se mohou dovolávat pouze zákonem určené osoby a protest musí být zaznamenán v písemné podobě.
Z novinek, které přináší Nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích je například zavedení loajality společníka, kdy soud při porušení této povinnosti může uložit společníkovi povinnost k náhradě škody. Rovněž dochází i ke zpřísnění odpovědnosti jednatelů a nově se vymezují sankce za odpovědnost jednatelů, například v případě insolvence společnosti, kdy insolvenční soud i bez návrhu rozhodne o zákazu jednatele vykonávat funkci jednatele jakékoliv obchodní korporace po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o úpadku. Jednatel má povinnost aktivně sledovat a vyhodnocovat hrozící úpadek a v případě porušení této povinnosti může soud rozhodnout o neomezeném ručení tohoto člena za porušení povinnosti. Jednatel je rovněž povinen zvážit své kvalifikační předpoklady pro výkon funkce, protože odpovídá za způsobenou škodu.
Z povinností, jež jsou od 1.1.2014 zrušeny, je nejvýznamnější vypuštění povinnosti oceňování nepeněžitých vkladů znalcem jmenovaným soudem. Osoba znalce nemusí být soudem jmenována a je pouze na určení zakladatelů, respektive statutárního orgánu, kterého znalce si zvolí. Cena nepeněžitého vkladu může být určena i v nižší částce, než stanoví znalecký posudek.
Ruší se dále povinnost zřizovat rezervní fond, může však být i nadále ve společenské smlouvě ponechán nebo rozhodnutím valné hromady zrušen a převeden na úhradu ztráty nebo na fond nerozdělených zisků minulých let.