Transformace občanských sdružení (o.s.) na obecně prospěšné společnosti (o.p.s.)

Naše advokátní kancelář poskytuje právní servis občanským sdružením, které využívají časově omezené možnosti k transformaci na obecně prospěšné společnosti.

Tato možnost platí jen do 31. prosince 2013, neboť s účinností nového občanského zákoníku se občanská sdružení ze zákona ke dni 1. ledna 2014 automaticky stanou „spolky", pokud se jejich členové nerozhodnou, že sdružení změní svou právní formu na „ústav" nebo „sociální družstvo".

Do té doby, v období od 1. dubna 2013 do 31. prosince 2013, si však mohou sama občanská sdružení dobrovolně změnit svou právní formu na obecně prospěšnou společnost, pokud o to projeví zájem hlasy všech svých členů. A to za podmínek daných zákonem č. 68/2013 Sb. o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který byl publikován 19. února 2013.

Nespornou výhodou této změny právní formy je to, že organizace neztratí svou historii. Při změně právní formy se totiž sdružení, jehož právní forma se mění, neruší ani nezaniká, pouze se mění jeho právní poměry. Taková obecně prospěšná společnost bude potom považována za nástupnickou organizaci občanského sdružení.

Návrh zákona předložili poslankyně a poslanci Lenka Kohoutová, Jan Čechlovský, Dagmar Navrátilová, Rudolf Chlad a Jaroslava Wenigerová, s tímto odůvodněním:

„V České republice dlouhodobě působí desítky až stovky neziskových organizací, které mají právní formu občanského sdružení, jejich činnost ale neodpovídá spolkové činnosti podle zákona o sdružování (č. 83/1990). Vznikaly totiž v době, kdy neexistoval zákon o obecně prospěšných společnostech, které představují mnohem vhodnější právní formu pro jejich činnost. V některých případech může jít o organizace, které sice zpočátku naplňovaly zákon o sdružování, později ale okruh své činnosti rozšířily a právní forma občanského sdružení jejich další rozvoj blokuje.

Jde zejména o organizace poskytující sociální a zdravotní služby svým klientům: organizace provozující hospice, stacionáře, domovy seniorů, pečující o vozíčkáře a jinak handicapované lidi, a tak dále a tak dále. Jde ale i o občanská sdružení působí v kultuře nebo vzdělávání a podobných oblastech.

Všichni klienti těchto organizací nemohou být z logiky věci členy občanského sdružení, a proto jsou organizace ve stávajícím právním prostředí nuceny v podstatě obcházet zákon. Zákon o sdružování totiž říká, že veškeré služby by mělo občanské sdružení poskytovat svým členům, v praxi ale mnoho organizací poskytuje služby navenek, čímž naplňuje právní formu obecně prospěšné organizace.

Založení nové obecně prospěšné společnosti občanským sdružením je sice možné, jedná se ale o administrativně i finančně náročný proces, který si hlavně menší organizace nemohou dovolit – jde prakticky o vedení a řízení dvou právnických osob. Založením nové o.p.s. navíc riskují ztrátu své historie a finančních zdrojů. Mnoho donátorů totiž společně se žádostí o dotaci vyžaduje doložit minimálně dvouletou historii. Mnoho organizací by mohlo přijít také o víceleté zdroje z evropských fondů.

Možnost transformace na obecně prospěšné společnosti je výhodná i pro stát, protože organizace s touto právní formou jsou transparentnější. Na rozdíl od občanských sdružení se řídí přísnými pravidly a vztahuje se na ně přísnější kontrola: musí vést podvojné účetnictví, povinně podávat daňová přiznání, jsou vedená ve veřejném rejstříku a vztahují se na ně přísné podmínky auditu a musí vydávat výroční zprávu.

Vyšší transparentnost obecně prospěšné společnosti motivuje dárce k podpoře. Jako obecně prospěšné společnosti zapsané ve veřejném rejstříku budou mít organizace možnost daleko lépe prezentovat svoji činnost a zajistit si podporu především ze strany individuálních dárců, živnostníků a malých firem.

Jako obecně prospěšné společnosti získají transformované organizace možnost prodávat své služby a výrobky a zajistit si dodatečné finanční zdroje, které jim pomohou přežít v době současné krize, kdy se snižují státní dotace i podpora firemních dárců.

Návrh zákona není v rozporu s principy, které zakotvuje nový občanský zákoník, který občanským sdružení transformaci umožní. Zákon reaguje na akutní problém a upravuje transformaci občanských sdružení v mezidobí, než nový občanský zákoník nabude účinnosti.

Dopady na veřejné rozpočty přitom nejsou žádné. Zákon naopak vytvoří podmínky pro posílení financování příslušných organizací z jiných než státních zdrojů."