Dobrý den, ještě mě v souvislostí s transformací o.s. na o.p.s. napadají dvě otázky. Roční uzávěrku ověřenou auditorem musí mít i o.p.s. s příjmem dotací více než milion a dozorčí radou? Nebo stačí dozorčí rada? A co se stávajícími smlouvami, které uzavřelo o.s.? Lze je nechat "doběhnout" nebo je třeba uzavřít nové? Ještě jednou děkuji, R. Ľuptáčiková
1. I v případě, že v postavení zakladatelů budou stávající členové, je třeba rozhodnutí o transformaci pořídit formou notářského zápisu (vyžaduje Ministerstvo spravedlnosti). Lze jej pořídit přímo při zasedání představenstva nebo i později (potom do 90ti dnů podat návrh na zápis). 2. Je-li člen se změněným trvalým pobytem členem představenstva, máte dvě možnosti – buď ohlásíte změnu na MV ještě do stávajících stanov, nebo na tuto skutečnost upozorníte notáře a on jí promítne do sestavovaného zápisu, čímž se má tato skutečnost za prokázanou. 3. O.P.S. s příjmem ze státního rozpočtu více než milion musí mít účetní závěrku ověřenu auditorem (- zřízením dozorčí rady se z této povinnosti „nevyváže“ – stačí naplnění jedné podmínky.). 4. O.P.S po transformaci navazuje na činnost o.s. a smluvní vztahy beze změny pokračují, společnost neztrácí historii (- to je hlavním účelem poněkud nesystémového transformačního zákona)
Dobrý den, měla bych několik dotazů k transformaci o.s. na o.p.s. Jsme o.s. se třemi členy + zaměstnanci a příjmy cca 4 mil ročně. Rozhodli jsme se pro transformaci na o.p.s. a trochu tápeme v zákoně o transformaci. Při založení o.p.s. bude zakladatelem původní o.s. a je tedy nutný notářský zápis z VH nebo je možné aby o.p.s. založili stávající členové o.s. a v tom případě by stačila zakládací listina s ověřenými podpisy? Jeden z členů o.s. před pár dny změnil adresu trv. bydliště, zatím to nebylo změněno ve stanovách o.s.. Je toto nutné řešit před transformací, nebo to již není třeba řešit a po transformaci zrušit o.s. s původními stanovami a tedy i původní adresou a novou uvádět na dokumentech týkajících se o.p.s.? Předem velmi děkuji za odpovědi, R. Ľuptáčiková
Jsme organizační složka občanského sdružení s vlastní právní subjektivitou, máme své ič, řídíme se však společnými stanovami "mateřského" občanského sdružení, které má své ič, u Ministerstva vnitra je registrováno "mateřské" o.s. Jako organizační složka občanského sdružení s vlastní právní subjektivitou se chceme dle zákona 68/2013 transformovat na obecně prospěšnou společnost. Je to možné? Jaký je postup? Děkuji.
Pokud jste dceřiná společnost občanského sdružení, je vaše právní subjektivita pouze odvozená od vaší mateřské organizace a transformace na o.p.s. pouze jednotlivé organizační složky není možná. Po 1. 1. 2014 se stane vaše „matka“ ze zákona spolkem a vy jako organizační složka pobočným spolkem. Statutární orgán hlavního spolku bude muset podat do tří let návrh na váš zápis jako pobočného spolku, jinak pobočný spolek zanikne.
Neodpovídá-li vaše činnost svým charakterem činnosti spolkové, je možnost transformovat na o.p.s „mateřskou „ o.s. a současně vás jako organizační jednotku (nikoli složku) – přesto, že po 1.1.2014 už nepůjde nové o.p.s. zakládat, o.p.s. založené či transformované do konce letošního roku budou fungovat (zatím) obvyklým způsobem.
Zaměstnavatel je podle § 313 zákoníku práce povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a to nejpozději v den skončení pracovního poměru. Tuto povinnost zaměstnavatel musí splnit, nesmí ji vázat na žádnou součinnost zaměstnance, na žádné podmínky. Pokud zaměstnavatel svou povinnost nesplní, tak jak je tomu v případě tazatele, může se zaměstnanec domáhat splnění této povinnosti u soudu podáním žaloby podle § 80 písm. b) občanského soudního řádu.
Při mém zápisu do obchodního rejstříku do funkce jednatelky společnosti s ručením omezeným mi nebyl zapsán k mému jménu titul „Mgr“. Mohu se domáhat, aby byl tento titul zapsán?
V důsledku napojení obchodního rejstříku na základní registry zřízené zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, přebírá obchodní rejstřík údaje o fyzických osobách zapisovaných do obchodního rejstříku z registru obyvatel (§ 16 a násl. zák. č. 111/2009 Sb.). Jelikož akademické tituly nejsou referenčním údajem evidovaným v registru obyvatel (§ 18 odst. 1 zák. č. 111/2009 Sb.), nestávají se ani údajem obchodního rejstříku. S ohledem na tuto skutečnost akademické tituly nejsou zapisovaným údajem do obchodního rejstříku a i u stávajících osob zapsaných v obchodním rejstříku bude docházet průběžně k uvedení těchto údajů do souladu se základním registrem zřízeným zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech a akademické tituly budou vymazány.
Bývalý manžel dluží na výživné našich nezletilých synů poměrně vysokou částku. Věc jsem již předala exekutorovi. Slyšela jsem, že exekutor může nově zabavit povinnému řidičské oprávnění. Bývalý manžel je ale řidičem z povolání. Je to skutečně možné?
Nově je v § 71 exekučního řádu zakotveno, že pokud je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě, může exekutor vydat exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného. To tedy neznamená, že by byl povinnému řidičský průkaz odebrán, ale po dobu trvání exekuce nesmí povinný řídit motorová vozidla, což jej má k zaplacení dluhu motivovat. Tento postup však není možné zvolit v případě, že řidičské oprávnění povinný využívá k uspokojování základních životních potřeb, tedy v případě, že povinný potřebuje řidičské oprávnění pro výkon svého povolání.
Ráda bych, aby syn nastoupil na soukromou školu s rozšířenou výukou jazyků. Bývalý manžel s tím však nesouhlasí. Jak mohu postupovat, když se s otcem dítěte nedohodneme?
Zákon o rodině na takové situace skutečně pamatuje. Pro případy, kdy rodiče nejsou schopni se dohodnout o podstatných věcech při výkonu své rodičovské zodpovědnosti, rozhodne podle § 49 soud. Dohoda rodičů tak může být nahrazena rozhodnutím soudu, který v průběhu řízení posoudí, co je v zájmu dítěte. Za podstatné věci při výkonu rodičovské zodpovědnosti se považují právě typicky výběr školy, ale také např. otázky zdravotnické péče.
Pokud jste uzavřel smlouvu předem v internetovém obchodě, tzn. že jste zaslal objednávku a prodejce ji potvrdil, pak se jedná o distanční způsob uzavření smlouvy, i když bylo zboží vyzvednuto v kamenné provozovně. Uvedené neplatí v případě, že byla učiněna pouze nezávazná rezervace, a k uzavření smlouvy došlo až v kamenném obchodě poté, co jste měl možnost si zboží prohlédnout.
Při vrácení zboží bez uvedení důvodu u smluv uzavřených na dálku (nejčastěji přes internet) musíte do 14 dnů od této smlouvy odstoupit, což nemusí být spojeno se samotným vrácením zboží. Lhůta pro odstoupení počíná dnem následujícím po dodání zboží. Pokud čtrnáctý den vychází na víkend nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. V této lhůtě musí být odstoupení prodejci doručeno, nikoli pouze odesláno.
V případě, že Vás prodejce na možnost odstoupení od smlouvy neinformoval, či neposkytl další informace podle § 53 odst. 4-6 občanského zákoníku, činí lhůta 3 měsíce od převzetí zboží. Ta může být ukončena pouze dodatečným splněním informační povinnosti ze strany prodejce, čímž by od tohoto okamžiku začala běžet nová 14 denní lhůta.
Je při vkladu do katastru nemovitostí nutné ověřovat podpisy na všech vyhotoveních smlouvy? A jak je to s podpisy na návrhu na vklad? Musí být při vkladu přítomen prodávající?
Na samotném návrhu na vklad nemusí být podpisy ověřeny. Pozor od 1.1.2013 musí být návrhy na vklad podávány pouze na předepsaném formuláři. Smlouva, na základě které má být právo zapsáno, se podává v počtu exemplářů o 2 větším než je počet účastníků; ověřit podpisy postačí na 1 jejím vyhotovení. Návrh pak může podat kdokoli, totožnost osoby se na podatelně katastrálního úřadu nikterak neověřuje. Návrh můžete doručit i prostřednictvím pošty s úhradou poplatku v kolkových známkách.
Dotazy
Roční uzávěrku ověřenou auditorem musí mít i o.p.s. s příjmem dotací více než milion a dozorčí radou? Nebo stačí dozorčí rada?
A co se stávajícími smlouvami, které uzavřelo o.s.? Lze je nechat "doběhnout" nebo je třeba uzavřít nové?
Ještě jednou děkuji, R. Ľuptáčiková
2. Je-li člen se změněným trvalým pobytem členem představenstva, máte dvě možnosti – buď ohlásíte změnu na MV ještě do stávajících stanov, nebo na tuto skutečnost upozorníte notáře a on jí promítne do sestavovaného zápisu, čímž se má tato skutečnost za prokázanou.
3. O.P.S. s příjmem ze státního rozpočtu více než milion musí mít účetní závěrku ověřenu auditorem (- zřízením dozorčí rady se z této povinnosti „nevyváže“ – stačí naplnění jedné podmínky.).
4. O.P.S po transformaci navazuje na činnost o.s. a smluvní vztahy beze změny pokračují, společnost neztrácí historii (- to je hlavním účelem poněkud nesystémového transformačního zákona)
Při založení o.p.s. bude zakladatelem původní o.s. a je tedy nutný notářský zápis z VH nebo je možné aby o.p.s. založili stávající členové o.s. a v tom případě by stačila zakládací listina s ověřenými podpisy?
Jeden z členů o.s. před pár dny změnil adresu trv. bydliště, zatím to nebylo změněno ve stanovách o.s.. Je toto nutné řešit před transformací, nebo to již není třeba řešit a po transformaci zrušit o.s. s původními stanovami a tedy i původní adresou a novou uvádět na dokumentech týkajících se o.p.s.?
Předem velmi děkuji za odpovědi, R. Ľuptáčiková
Jako organizační složka občanského sdružení s vlastní právní subjektivitou se chceme dle zákona 68/2013 transformovat na obecně prospěšnou společnost. Je to možné? Jaký je postup?
Děkuji.
Neodpovídá-li vaše činnost svým charakterem činnosti spolkové, je možnost transformovat na o.p.s „mateřskou „ o.s. a současně vás jako organizační jednotku (nikoli složku) – přesto, že po 1.1.2014 už nepůjde nové o.p.s. zakládat, o.p.s. založené či transformované do konce letošního roku budou fungovat (zatím) obvyklým způsobem.
Při vrácení zboží bez uvedení důvodu u smluv uzavřených na dálku (nejčastěji přes internet) musíte do 14 dnů od této smlouvy odstoupit, což nemusí být spojeno se samotným vrácením zboží. Lhůta pro odstoupení počíná dnem následujícím po dodání zboží. Pokud čtrnáctý den vychází na víkend nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den. V této lhůtě musí být odstoupení prodejci doručeno, nikoli pouze odesláno.
V případě, že Vás prodejce na možnost odstoupení od smlouvy neinformoval, či neposkytl další informace podle § 53 odst. 4-6 občanského zákoníku, činí lhůta 3 měsíce od převzetí zboží. Ta může být ukončena pouze dodatečným splněním informační povinnosti ze strany prodejce, čímž by od tohoto okamžiku začala běžet nová 14 denní lhůta.